Radovan Biegl předčasně skončil v Kolíně. Na odpis se ale necítím, vzkazuje
Osmatřicetiletý brankář Radovan Biegl je momentálně bez práce. Po vyloučení Vsetína z extraligy se rázem, těsně před startem soutěže, ocitl na dlažbě a zavděk vzal nabídkou druholigového Kolína. Za něj odchytal pět zápasů, naposledy se do kolínské branky postavil minulý týden ve středu proti Benátkám nad Jizerou.
„Prožívám nejčernější období kariéry. Nikdy jsem si nemyslel, že by se mi něco takového mohlo stát,“ říká zkušený matador. „Chci chytat. Na odpis se rozhodně necítím,“ pokračuje.
Pojďme na začátek vašich útrap. Vsetín byl těsně před startem extraligy ze soutěže vyloučen. Jak vám bylo po neslavném konci kdysi úspěšného klubu?
„Prachmizerně. Okolo vyloučení Vsetína byla spousta nevyjasněných věcí. Teď už se všechno ne snad zametá pod stůl, ale samovolně to vyšumělo. Bylo mi z toho opravdu špatně. Bude se to se mnou táhnout po zbytek života.“
Jste ještě stále v kontaktu s vedením klubu?
„Stále ano, ale spíše z přátelského hlediska. Je to obrovská škoda. Tamní hokej bude upadat, hlavně mládež, která byla ve Vsetíně vynikající. Kluci už nebudou mít perspektivu. Pokud takový smutný osud jednoho klubu vnese pořádek do českého hokeje, tak to bude snad dobře. Už je několik měsíců od vyhazovu klubu z extraligy a ještě jsem nezaznamenal, že by svazoví právníci vyvíjeli nějakou činnost, aby se podobná situace nemohla opakovat.“
Z vašich slov je zřejmé, že vám vsetínský osud leží hluboko v žaludku. Berete to s časovým odstupem stále jako velkou křivdu?
„Především to beru jako křivdu na širokou hokejovou veřejnost ve Vsetíně. A samozřejmě na nás hráče. Ničím jsme se neprovinili. Ba právě naopak. Stále jsme čekali, tvrdě pracovali a věřili, že to nemůže tak drasticky skončit. Nakonec jsme přišli o práci, někdo si našel novou, někdo takové štěstí neměl.“
Na začátku září jste zůstal definitivně bez práce. Neměl jste chuť s chytáním skončit?
„Právě že letní příprava nenasvědčovala tomu, abych to zabalil. Měl jsem do hokeje velkou chuť. Když to všechno skončilo, tak jsem měl nějaké nabídky, ale všechny byly nekonkrétní. Zavděk jsem vzal nabídkou druholigového Kolína, vypadalo to na nejlepší možné řešení. Měl jsem to blízko z domova, mohl bych v pohodě dojíždět. Jenže to tam nedopadlo nejlíp.“
Kolínskou kapitolu jste uzavřel. Proč?
„Řekl jsem, že odchytám dva zápasy bez smlouvy. Nakonec jich bylo pět. Svoje slovo jsem splnil a to samé jsem očekával i z druhé strany. Jenže do této chvíle se tomu tak nestalo. Odchytal jsem víc zápasů, nechtěl jsem spoluhráče nechat ve štychu. Nemám a nikdy jsem to neměl ve zvyku.“
Víte, co bude teď?
„To nevím, ale jedno vím jistě. Chci chytat. Necítím se na odpis. Doufám, že přijde nabídka, která bude naprosto konkrétní a seriózní. Měl jsem možnost střídavého startu v prvoligovém Šumperku, čtyři zápasy jsem chytal, ale pak se změnil trenér a všechno utichlo. Takže mi padla i tato možnost. V rozjeté sezoně není jednoduché sehnat angažmá, obzvláště pro gólmana.“
Není problém v tom, že jste pro většinu klubů finančně náročným hráčem?
„To rozhodně ne. Jak bych to řekl? Když jsem v květnu podepsal smlouvu se Vsetínem, tak jsem měl řádově o desetitisíce menší plat než nejlevnější extraligový gólman. Možná to bude znít neskromně, ale za práci, kterou jsem pro klub schopný odvést, jsem dost levný.“
Přistoupil byste na pozici druhého brankáře?
„To je velice hypotetická otázka, ale s pozicí dvojky bych neměl žádný problém. Krýt záda někomu, kdo bude lepší než já.“
Jste připraven v případě dobré nabídky ihned naskočit do rozjetého vlaku a plnohodnotně pomoci mužstvu?
„Sice jsem si v neděli po zápase z Kolína odvezl všechny věci, ale do té doby jsem normálně trénoval. Byl jsem v zápřahu, takže bych žádné problémy neměl.“
Zvažoval byste nabídku i ze zahraničí, nebo preferujete vyloženě českou soutěž?
„To je velký problém. Po světě se toulám už hodně dlouho a už bych se taky rád více věnoval rodině. Bylo by to těžké rozhodování. Ale nevylučuji to. Kdyby přišla nabídka zvenku, tak bych nikam necestoval. Zůstal bych v místě angažmá. Chci odvádět svoji standardní práci.“
Dá se hovořit o nejčernějším období ve vaší kariéře?
„Jednoznačně. Nikdy jsem si nemyslel, že si takovou situací projdu. Snad jsem nikomu neublížil a nezasloužím si to. Ale prostě se stalo. Ale věřte, že psychicky je to strašně těžké.“
Zdroj: www.hokej.cz